Noc v budhistickém klášteře
Posvátná hora Koya / oblast Koyasan
Koyasan je horské chrámové město ležící jižně od Ósaky. Je důležité zmínit, že to není to jen "jeden chrám", ale celý duchovní areál s chrámy, hřbitovem a poutními cestami. Místa, která se tu nacházejí, jsou spojena i s více než tisíciletou buddhistickou tradicí. Což dokazuje i to, že celá oblast byla zařazena do programu UNESCO.
V roce 819 tu podle oficiálních zdrojů založil Kobo Daishi centrum školy Šingon, jedné z významných větví japonského buddhismu. Koyasan se díky tomu stal duchovním centrem, kam lidé nejezdí jen koukat na památky, ale i za tichem, rituály, modlitbou a určitou formou zpomalení.
Cesta může být trnitá, ale vede do nebes
Samotná cesta je zážitek. Každým dalěím spojem se dostáváte z rušného Japonska do klidnějších a klidnějších oblastí, až nakonec stoupáte do strmého kopce. Právě poslední část trasy vám dává pocit, že se blížíte k nebesům.
Obecně by se dalo říct, že nejlepším výchozím bodem bude Ósaka. Kouzelné na celé cestě je to, že zabere cca 3 hodiny a vystřídáte během ní několik dopravních prostředků. Nejdříve MHD pro přesun po Ósace, potom přejedete městským vlakem na nádraží, odkud jezdí osobáček do stanice Gokurakubashi. Tam přeskočíte na lanovku a nakonec přestoupíte na autobus, který vás odveze k ubytování. S každým spojem se mění krajina kolem vás. Ubývají domy, přibývá les a zvedají se hory.
Ubytování v klášteře
Pokud se rozhodnete pro návštěvu tohoto místa, ujišťujeme vás, že právě tohle bude pravděpodobně váš nejsilnější zážitek.
Strávíte noc ve skutečném budhistickém klášteře. Na výběr máte z mnoha ubytování, jen pozor - některá jsou modernější (pokoje jsou zařízené více "hotelově"), jiná (a touto cestou jsme šli my) jsou více historická a původní. Musíte si dopředu ujasnit, co hledáte: zda co nejautentičtější zážitek, nebo spíše atmosféru místa ale s maximálním pohodlí? Podle toho se rozhodněte, který z klášterů vybrat,
Průběh:
Check-in byl v 15:00, ale už předtím si můžete odložit kufry. Už samotný příjezd je zážitkem. Projdete velkou dřevěnou branou, projdete až k samotnému klášteru, kde získáte klíče. Mnich vás doprovodí na pokoj, vše vám ukáže a potom s malou poklonou beze slova odejde.
Zkoumání pokoje - posuvné dveře, sezení na zemi, čaj, sladkosti a papírové zdi - Japonsko, jak jste ho dosud pravděpodobně nezažili. Za okny zenová zahrada a naprosté ticho, které občas přeruší jen zvuk gongu.
Součástí zážitku je večeře - v chrámových ubytováních se často podává shōjin ryōri, buddhistická vegetariánská kuchyně. Nejde jen o "vegetariánské menu", ale o jídlo spojené s buddhistickou tradicí, střídmostí a respektem k surovinám. Zároveň většinou záleží na tom, co k jídlu dostanete (často podle typu ubytování). V našem případě se večeře lišila podle pronajatého pokoje. Pokud jste si pronajali původní (nejstarší pokoje chrámu) - to jsme udělali my, byla večeře servírována v samostatné místnosti zdobené zlatem a měli jsme velké ochutnávkové menu skládající se ze snad 20 druhů jídla. Ostatní, kteří měli pronajaté "modernější" pokoje, měli večeři ve společenské místnosti s ostatními ubytovanými a tuto ochutnávkovou verzi pokrmů neměli.
Po večeři doporučujeme procházku po okolí za doprovodu dokonalého ticha. Navíc většina míst má v noci úplně jinou atmosféru.
Pak šup do postele - tedy na futon na zemi a hezky si odpočinout, protože brzy ráno budete vstávat.
V 6:00 ráno totiž začíná tradiční ohnivý ceremoniál, při kterém se zakládá posvátný oheň, pálí dřevěné destičky a zpívají sútry. Většina chrámu umožní návštěvníkům účast. Vy tak získáte možnost proniknout hluboko do srdce kláštera, chrámu a života mnichů. Velká část chrámů také nabízí možnost modlitby za vaše zesnulé - upřímně toto byl nakonec asi ten nejsilnější zážitek z celého Koyasanu. Uprostřed zpěvu súter jsme najednou slyšeli známá slova - Hana, Anna a Ňuf - naši tři milovaní, kteří už s námi nejsou. Navíc jakmile modlitba proběhne, jejich jména už budou navždy zapsána v chrámové knize a tak naše vzpomínka na ně překoná nejen oceány, ale i hranice mezi náboženstvími a možná i samotný tok času. Stanou se součástí historie tohoto místa. Zeptejte se na možnosti ve vašem chrámu - tohle je prostě jiný zážitek.
Pak šup po památkách a tradá zpět do divokého Japonska.
Jak to v chrámu vypadá si můžete prohlédnout u nás na instagramu.
Co vás na místě čeká?
Hřbitov Okuno-in - sice je to hřbitov, ale ve skutečnosti symbolizuje mnohem více. Je to nejposvátnější část Koyasanu. Nachází se tu samotné mauzoleum Kobo Daishiho -, zakladatele japonské buddhistické školy Šingon. Podle pověsti Daishi nezemřel běžným způsobem, ale vstoupil do stavu věčné meditace a stále čeká na příchod budoucího Buddhy. A to právě v mauzoleu na Okuno-in.
PS: nevynechejte večerní návštěvu, má to úplně jinou atmosféru.
Chrám Kongobu-ji - právě ten je srdcem a hlavním chrámem celé oblasti. Uvnitř jsou tradiční místnosti s posuvnými dveřmi, malbami, chodbami, slavnostními prostory a velkolepá zahrada. Tohle místo není "wow" ve smyslu obří dominanty, ale spíše pomalou prohlídkou interiéru, kde vnímáte řád, symboliku a důležitost místa.
Banryū-tei - je jedna z největších kamenných zahrad svého druhu v Japonsku. Má 2 340 m² a celkem 140 kamenů, které jsou poskládané tak, aby připomínaly dva draky vystupující z mraků.
Mauzoleum Tokugawa clan - místo které ukazuje důležitost Koyasanu v minulých dobách. Propojuje náboženství s politikou. Nejedná se o hroby, ale o vzpomínková místa, pro první dva šóguny z rodu Tokugawa.
Danjo Garan - právě zde založil Kobo Daishi první hlavní výcvikové centrum šingonského buddhismu v Japonsku. Nelze přehlédnout 49metrovou pagodu Konpon Daito, která je dominantou celého komplexu. Uvnitř pagody si prohlédnete dechberoucí trojrozměrnou mandalu a v celém areálu je mnoho budov, které stojí za objevování. Nepřehlédněte archiv súter, kterým můžete i otáčet.
Muzeum Koyasan Reihokan - oficiální web uvádí, že uchovává 21 národních pokladů, 148 významných kulturních památek, další chráněné předměty. Dohromady zhruba 28 000 položek, plus přibližně 100 000 nezařazených/neoznačených předmětů. I přesto to pro nás bylo spíše zklamání, sochy, které v muzeu uvidíte, potkáte snad v každém chrámu v Japonsku. Navíc muzeum je maličké a rozhodně nevystavuje to množství exponátů, které na webu deklaruje.
